|
|
Péče o pacienta s popáleninami v přednemocniční neodkladné péči
VÁCLAVOVSKÝ, Zdeněk
Bakalářská práce na téma Péče o pacienta s popáleninami v přednemocniční neodkladné péči je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá anatomií kůže, její funkcí a následně se zaměřila na samotné popáleniny, jejich rozdělení, postup při poskytování jak laické, tak neodkladné péče. Dále je zde zmíněné inhalační trauma, jeho rozdělení a terapie. Pro bakalářskou práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů ohledně péče pacientů s popáleninami. Druhým cílem bylo zjistit materiálně technické vybavení vhodné pro ošetření pacienta s popáleninami ve vozidle RZP. Třetím cílem bylo zjistit aktuální trendy v péči o pacienta s popáleninami. K dosažení výsledků bylo použito metody kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaného rozhovoru obsahujícího 10 otevřených otázek. Záznam rozhovoru probíhal prostřednictvím rukou psaných poznámek. Tyto rozhovory byly vedeny se 14 zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Z oblastních středisek Strakonice, Tábor, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Jindřichův Hradec a České Budějovice byli vybráni vždy 2 zdravotničtí záchranáři. Výsledky práce říkají, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dostatek vědomostí v problematice popálenin v přednemocniční neodkladné péči, ve které se orientují obstojně. V závěru bakalářské práce jsou kromě shrnutí výsledků výzkumu a zhodnocení naplnění cílů zmíněna i má doporučení pro současnou praxi zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Anafylaktický šok v přednemocniční neodkladné péči
DLOUHÁ, Andrea
Bakalářská práce je vypracována na téma "Anafylaktický šok v přednemocniční neodkladné péči" a je složena ze dvou částí - teoretická a praktická. Teoretická část má za cíl seznámit čtenáře s poznatky odborných zdrojů na téma přednemocniční neodkladné péče a anafylaktického šoku. Součástí jsou i základní informace o alergii a funkci imunitního systému. V rámci anafylaktického šoku je nejprve definováno, o jaký stav se jedná a co obecně znamená šok. Dále jsou data zaměřena na patofyziologii - tedy jaké patologické děje se při tomto stavu odehrávají v organismu, etiologii - příčiny vzniku reakce, klinický obraz - projevy na jednotlivých orgánových soustavách a terapii anafylaktického šoku. V druhé, praktické, části jsou uvedeny informace, které byly získány polostrukturovanými rozhovory. Rozhovor se skládal z 19 otázek a výzkumný soubor tvořilo 14 zdravotnických záchranářů, kteří působili v oblastních střediscích Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumného šetření byly analyzovány, rozděleny do 8 kategorií a rozepsány do tabulek. Součástí praktické části byly dva cíle: 1. Zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů v problematice anafylaktického šoku a 2. Zmapovat postup zdravotnických záchranářů v posádce RZP u pacienta s anafylaktickým šokem. Věříme, že se stanovené cíle podařilo naplnit a díky tomu bude možné zhodnotit dostatečnost znalostí této problematiky a nahlédnout do postupů, které zdravotničtí záchranáři uplatňují v případě, kdy se v přednemocniční neodkladné péči, setkají s pacientem v anafylaktickém šoku.
|
|
|
Specifika urgentních stavů v gynekologii a porodnictví
PUPÍKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá tématem "Specifika urgentních stavů v gynekologii a porodnictví". Skládá se ze dvou částí, a to teoretické a praktické. V teoretické části předáváme informace o jednotlivých urgentních stavech z gynekologie a porodnictví. Řešíme u stavů, jak se projevují, jaké mohou být rizikové faktory a jaká je léčba v rámci přednemocniční neodkladné péče. V urgentních stavech z gynekologie rozebíráme stavy jako mimoděložní těhotenství, torze adnex, ruptura ovariální cysty, endometrióza, ovariální hyperstimulační syndrom, pánevní zánětlivá nemoc a patologické gynekologické krvácení. V porodnictví popisujeme hypertenzní stavy v těhotenství, preeklampsii, eklampsii, HELLP syndrom, předčasný porod, porod koncem pánevním, prolaps pupečníku, abrupci placenty, vcestnou placentu, embolii plodovou vodou, postpartální krvácení a kardiopulmonální resuscitaci těhotné. V praktické části předáváme informace získané z rozhovorů se zdravotnickými záchranáři. Získané informace byly analyzovány a následně rozděleny do 11 kategorií. Cílem práce bylo - 1. Zmapovat jednotlivé urgentní stavy v gynekologii a porodnictví. 2. Zmapovat postupy zdravotnických záchranářů u urgentních stavů v gynekologii a porodnictví. Věříme, že se nám podařilo naplnit stanovené cíle. Výsledky výzkumu mohou sloužit k vytvoření doporučených postupů v rámci urgentních stavů v gynekologii a porodnictví.
|
|
|
Spektrum chirurgických výkonů v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
MONDEK, Jan
Bakalářská práce se zaměřuje na chirurgické výkony v přednemocniční neodkladné péči v rámci řešení reverzibilních příčin. Bakalářská práce je tvořena teoretickou a výzkumnou částí. V úvodu teoretické části se věnuji jednotlivým chirurgickým výkonům, které do prostředí přednemocniční neodkladné péče patří a popisuji jejich rozdělení, indikace, rizika a praktický postup při jejich aplikaci. Dále popisuji traumatickou zástavu oběhu a rozšířenou kardiopulmonální resuscitaci. V dalších kapitolách práce se zabývám monitorací a vyšetřením pacienta, které je pro odhalení reverzibilních příčin důležité. Dále popisuji nutnost analgezie v přednemocniční péči a v poslední kapitole se věnuji důležitosti zachování aseptického prostředí a riziky sepse. V rámci výzkumné části byl proveden kvalitativní výzkum formou polostrukturovaného rozhovoru, přičemž výzkumný soubor tvořilo celkem 9 zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje. Cílem výzkumu bylo zmapovat indikace a rizika chirurgických výkonů v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Dalším cílem bylo zjistit, jaké povědomí a zkušenosti v této problematice záchranáři Jihočeského kraje mají. Všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny a cíle práce byly naplněny. Výzkumem bylo zjištěno, že zkušenosti a znalosti záchranářů na jednotlivých stanovištích jsou velmi podobné, oslovení zdravotničtí záchranáři se v problematice dostatečně orientují, přičemž stanoviště v Jindřichově Hradci je objektivně lehce v popředí. Práce by mohla být využita, jako studijní materiál v rámci vzdělávání studentů zdravotnického záchranářství, popřípadě pro sebevzdělávání samotných zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Farmakoterapie v přednemocniční péči z pohledu zdravotnického záchranáře
VACEK, Daniel
Bakalářská práce na téma farmakoterapie v přednemocniční neodkladné péči z pohledu zdravotnického záchranáře je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá kompetencemi zdravotnického záchranáře, jednotlivými lékovými skupinami, které jsou užívány v přednemocniční neodkladné péči a jsou součástí vozidel zdravotnické záchranné služby. Pro bakalářskou práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti farmakoterapie u zdravotnických záchranářů. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti a postup zdravotnických záchranářů o možnostech podávání farmakoterapie bez indikace lékaře zdravotnické záchranné služby. Třetím cílem bylo zmapovat znalosti a postup zdravotnických záchranářů o možnostech podávání farmakoterapie na základě indikace lékaře zdravotnické záchranné služby. Bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se 14 zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje z oblastních středisek Prachatice, Strakonice, Tábor, Písek, Český Krumlov, České Budějovice a Jindřichův Hradec. Výsledky práce říkají, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dostatek vědomostí v problematice farmakoterapie v přednemocniční neodkladné péči, ve které se orientují obstojně, a to jak v lékových skupinách, tak v indikacích a dávkování. Zdravotničtí záchranáři znají své kompetence, které však někdy vědomě překračují.
|
|
|
Management život ohrožujícího krvácení v přednemocniční neodkladné péči
PFEFFER, František
Bakalářská práce je vypracována na téma "Management život ohrožujícího krvácení v přednemocniční neodkladné péči". Skládá se ze dvou částí - teoretické a praktické. Cílem první části je seznámit čtenáře s problematikou managementu život ohrožujícího krvácení a vymezit jakýsi teoretický rámec nutný k pochopení tohoto tématu. Nejprve jsou uvedeny informace o anatomii kardiovaskulárního systému, například co je to krev, jakým způsobem je rozváděna do celého těla. Následně je vysvětleno, co je to krvácení, jaké jsou důvody jeho vzniku, následky a jak lidské tělo reaguje, aby tento patologický stav zvrátilo. V neposlední řadě je uvedena definice život ohrožujícího krvácení a současné doporučené postupy, nefarmakologické a farmakologické prostředky, kterých se užívá v přednemocniční neodkladné péči při tomto závažném stavu. V praktické části jsou uvedeny informace získané pomocí polostrukturovaných rozhovorů se šesti zdravotnickými záchranáři. Ty byly nejprve analyzovány a následně rozděleny do 11 kategorií s cíli - 1. Zjistit, jaké diagnosticko-terapeutické možnosti a znalosti v oblasti život ohrožujícího krvácení mají zdravotničtí záchranáři pracující u pozemní a letecké záchranné služby v Jihočeském a Plzeňském kraji. 2. Porovnat získané poznatky mezi uvedenými kraji. Věříme, že se stanovené cíle podařilo naplnit a je díky tomu možné nahlédnout do současných postupů, které zdravotničtí záchranáři každodenně v přednemocniční neodkladné péči uplatňují, setkají-li se s pacientem s život ohrožujícím krvácením.
|
|
|
Paliativní péče v přednemocniční neodkladné péči
DOBOŠ, Štěpán
Bakalářská práce se zabývá tématem paliativní péče v kontextu zdravotnické záchranné služby. Základem paliativní péče je zkvalitnění péče o pacienty, u kterých již byla kurativní léčba vyměněna za léčbu paliativní. Téma je aktuální, neboť zdravotničtí záchranáři dnes stále častěji vyjíždějí k paliativním pacientům. Hlavním cílem práce je zjistit, jak zdravotničtí záchranáři rozeznávají potřeby paliativních pacientů. V práci se dále porovnává znalost záchranářů ohledně možností poskytování paliativní péče a je zjišťováno, zda se cítí být psychicky připraveni na výjezdy k paliativním pacientům. Výzkumné otázky jsou: "Jaké pracovníci zdravotnické záchranné služby rozeznávají potřeby paliativních pacientů?", "Jaké pracovníci zdravotnické záchranné služby znají možnosti poskytování paliativní péče?" a "Jak se pracovníci zdravotnické záchranné služby cítí být psychicky připraveni na výjezdy k paliativním pacientům?" Práce obsahuje teoretickou a empirickou část. Teoretická část definuje paliativní péči a rozděluje potřeby paliativních pacientů i druhy poskytování paliativní péče. Rozebírá možnosti poskytování paliativní péče v Jihočeském kraji a otázky konfrontace zdravotnické záchranné služby s paliativní medicínou. V empirické části je předloženo kvalitativní výzkumné šetření za využití polostrukturovaných rozhovorů s vybranými zdravotnickými záchranáři. Odpovědi na výzkumné otázky vycházejí ze zkušeností zdravotnických záchranářů s problematikou a reflektují jejich pohled na ni. Paliativní péče je jimi vnímána jako složité téma, které by mělo být lépe řešeno. Z hlediska srovnání s odbornou literaturou o fenoménu paliativní péče projevují zdravotničtí záchranáři dobrou znalost o možnostech jejího poskytování i o potřebách paliativních pacientů. Vypovídají, že po psychické stránce jsou připraveni na výjezdy k těmto pacientům, i když náročnějšími jsou výjezdy k pacientům dětským nebo mladším.
|
|
|
Tonutí v přednemocniční neodkladné péči
HLADKÁ, Marcela
Tématem bakalářské práce bylo Tonutí v přednemocniční neodkladné péči. Byly stanoveny tři cíle, které mapovaly postup zdravotnických záchranářů při poskytování přednemocniční neodkladné péče u tonutí dospělého člověka. Dále postup zdravotnických záchranářů při poskytování přednemocniční neodkladné péče u tonutí dítěte. Dostupné záchranné pomůcky používané při poskytování přednemocniční neodkladné péče u tonoucích osob. Dále byly stanoveny tři výzkumné otázky, na které se v průběhu výzkumného šetření odpovědělo. Teoretická část bakalářské práce byla věnována přednemocniční neodkladné péči, Vodní záchranné službě a Zdravotnické záchranné službě. Práce dále popisuje definice tonutí, utonutí, první pomoc při tonutí, základní neodkladnou první pomoc a rozšířenou neodkladnou resuscitaci. Praktická část byla provedena kvalitativní metodou technikou polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval 21 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 6 členů Vodní záchranné služby Jihočeského kraje a 14 zdravotnických záchranářů z jednotlivých oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumu byly rozděleny pro přehlednost do 9 kategorii a zpracovány do tabulek. Výzkum ukázal, že členové Vodní záchranné služby i zdravotničtí záchranáři mají dostatečné teoretické znalosti ale i pracovní zkušenost při poskytování přednemocniční neodkladné péče při tonutí dospělé osoby. Kdežto u poskytování přednemocniční neodkladné péče u tonutí dítě neprokázali členové Vodní záchranné služby dostatečnou pracovní zkušenost. Z rozhovorů vyplynulo, že členové Vodní záchranné služby i zdravotničtí záchranáři jsou dobře vybaveni záchrannými prostředky pro záchranu tonoucích osob.
|
|
|
Kontrola přístrojového a materiálního vybavení vozu záchranné služby a příprava na výjezd - manuál pro zdravotnické záchranáře
PROCHÁZKA, Jakub
Bakalářská práce se zabývá kontrolou přístrojového a materiálového vybavení ve vozidle zdravotnické záchranné služby. Kontrola vybavení je jedna z pracovních povinností zdravotnického záchranáře, kterou musí během směny splnit. Při nedostatečné kontrole hrozí porucha přístrojového vybavení nebo nedostatek materiálu, potřebného během výjezdu. V nejhorším případě může vést nedostatečná kontrola až ke smrti pacienta. Vzhledem k narůstajícímu počtu výjezdů může být někdy náročné provést kontrolu mezi výjezdy. V teoretické části jsem čtenáři přiblížil legislativu týkající se zdravotnické záchranné služby, požadavky na vybavení jejích vozidel, rozdělením výjezdových skupin. Zabýval jsem se také popisem jednotlivých přístrojů a materiálů, které záchranná služba využívá. Cílem bakalářské práce bylo zmapování časové náročnosti, průběh a kompetence při kontrole přístrojového a materiálního vybavení. Také byla zjišťována nejrizikovější oblast při nedostatečné kontrole. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaného rozhovoru s devíti zdravotnickými záchranáři. Z výsledků bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři mají na kontrolu přístrojů i vybavení, ve většině případů dostatek času během směny i při pomalejším tempu kontroly. Vzhledem k charakteru této profese se však nedá naplánovat daný čas kontroly, ani její délka trvání. Nejlepší východiskem by bylo zkrátit kontrolu na minimum času s co největší kvalitou kontroly. Dále bylo zjištěno, že mají záchranáři různé druhy kontrol, které provádějí sami a jsou za ně zodpovědní. Poslední část výzkumu ukázala, že záchranáři považují za nejvíce rizikovou oblast při nedostatečné kontrole přístrojové vybavení. Vzhledem k minimálním zkušenostem s poruchou přístroje během výjezdu, si myslím, že je na tuto oblast mezi záchranáři kladen nevětší důraz.
|
|
|
Problematika fyzického zatížení záchranáře zdravotnickou technikou a výbavou
PARÁČEK, Martin
Bakalářská práce se zabývá legislativně ukotvenou vybaveností vozidel zdravotnické záchranné služby zdravotnickou technikou a výbavou, která je povinná a každé vozidlo musí tuto podmínku splňovat. Čtenář bude seznámen s rozdíly mezi jednotlivými výjezdovými skupinami a jejich vybaveností. Existuje legislativa stanovující podmínky pro práci s nadměrnými břemeny a jejich limitní hodnoty, které jsou často v praxi zdravotnického záchranáře překročeny. V práci jsou dále zmíněny parametry vybraných a k praxi neodmyslitelně důležitých technických prvků výbavy vozidel ZZS. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat přehled skutečných hmotností výbavy a techniky, porovnat ji s požadavky na vybavení vozidel zdravotnické záchranné služby, zjistit, jak vnímají fyzické zatížení technikou sami záchranáři a tím vytvořit případný podklad k potenciálním inovativním postupům při vybavování výjezdových skupin. Výzkumná část byla vypracována pomocí sběru dat měřením hmotností zdravotnické techniky a výbavy, které následně doplnilo zodpovězení několika otázek čtrnácti zdravotnickými záchranáři ZZS Jihočeského kraje. Před zahájením výzkumu došlo k definici tří výzkumných otázek, týkajících se hmotnosti výbavy, následného porovnání s hygienickými limity, a nakonec názoru na problematiku samotných záchranářů. Splněny byly cíle ohledně vytvoření přehledu o hmotnostech prvků zdravotnické výbavy a techniky, které se běžně užívají v terénu při zásazích zdravotnické záchranné služby, a zjištění mínění záchranářů o daném tématu. Dále bylo porovnáno reálné hmotnostní zatížení technikou s hygienickými předpisy. Cíl vytvořit podklad k potenciálním inovativním postupům byl naplněn.
|
host ::
RSS.